Petra

Folklórem žiju od dětství, kdy jsem jako náctiletá začala chodit s krojovanou chasou ve Valticích. Jako tanečnice v Národopisném souboru Břeclavan jsem kouzlu lidového tance zcela propadla a dalo by se říct, že jsem protančila celou střední i vysokou školu. V současné době vedu ženský pěvecký sbor Výběr z bobulí.

Ve volném čase se věnuju lidovému ornamentu.

Sama mám děti a chtěla jsem, aby i ony poznaly, jaké bohatství tady na jižní Moravě máme. Folklór tady není sešněrovaný pouze do omezeného času na pódiu při vystoupení národopisných souborů, ale je stále živý a je součástí našeho života. Nenechme ho nahradit Pokémony a Barbie, naučme děti i jiným než elektronickým hrám, ať ví, co spolu můžou venku dělat. Mám ověřeno, že překvapivě i Zajíček v své jamce a Na sochy můžou uspět ve světě Minecraftu. Jsem rozhodnutá i toto dětem ukázat.

Míša

Tancuju celý život - už radši ani nepočítám, kolik let to bude :-) Naši chlapci nevnímají folklór jako něco, na co se chodíme dívat. Na maminku a tatínka v kroji jsou v podstatě zvyklí jako jiné děti na montérky. Snad právě proto taky přirozeně tíhnou k hudbě a hlavně se nebojí si zpívat. Když je příležitost, rádi si s tatínkem i zaverbují - jako velcí kluci. Jsem moc vděčná, že mám podporu ve svých přítelkyních z Břeclavanu, které jsou folkloristky tělem i duší. Cítíme to všechny stejně a chceme pro své děti jen to nejlepší. Třeba folklórní krúžek :-)

Nina

Bez tancování si neumím život ani představit. Odchovaná Břeclavánkem a broušená Břeclavanem tancuju dál i s mou malou dcerkou. Tatínek nám k tomu hraje na housle a my užíváme spoustu zábavy. Vidím, že školkové děti jsou jako houba a lidová písnička se v nich chytá strašně lehce a tak nějak přirozeně. Je to naše velké bohatství. Nenechme si ho vzít.

Ivka

U Minifolkoru se mi líbí, že se tu nejedná o výkonový sport, ale o šetrný způsob, jak představit lidové tance a písničky těm nejmladším dětem. Proto jsem se také rozhodla holkám pomoct. Sama jsem šla v kroji párkrát na hody ještě v Lanžhotě a hudbu miluju obecně - hlavně klasickou kytaru, kterou jsem studovala na konzervatoři v Brně. Spolu se svými dvěma syny a dcerkou teď objevuju svět říkanek a písniček pro nejmenší, u kterých se mi často vybaví vzpomínky na mou babičku.

Janička

Děti mám ráda nade všechno. Učím ve školce a sama mám také také doma tři kousky :-). Když jsem se přistěhovala do Staré Břeclavi, nečekala jsem, že bych se tady na "stará kolena" věnovala folklóru. Ale lekce MiniFolkloru ve školce nadchly nejenom moje děti, ale i mě. Holky mě přijaly mezi sebe, a tak mám teď občas příležitost oprášit kroj po své babičce z Rakvic. Chtěla bych předat dětem nejenom její písničky, ale také její životní sílu a moudrost v mnohdy nelehké době tenkrát.